Kanaďan Cliff Stevens hraje muziku z doby, když se bigbít teprve líhnul. Hraje i vypadá jako Eric Clapton. Je to poctivá muzika bez digitálních efektů, která nikdy nezestárne.
Knihovna hraje
Syrové šedesátky a pocta Ericovi
Zavřeš oči, je rok 1966, jsi na čajích a na pódiu stojí Eric Clapton. Hraje v triu muziku k tanci, muziku pro spodní půlku těla, žádné mozkové dostihy. Tehdy Havel napsal Zahradní slavnost, Eusebio dal na mistrovství světa 9 gólů, Miloš Forman natočil Lásky jedné plavovlásky, v Praze byla zahájena výstavba metra, pivo stálo 1,20, Beatles vydali sedmé album Revolver a v San Franciscu odehráli svůj poslední koncert.
Kanaďan Cliff Stevens hraje muziku z doby, když se rock teprve líhnul. Jeho kytarovými vzory jsou Jimmy, Jeff a Eric*. Syrová kytara bez efektů z digitálních krabiček, podladěný Stratocaster, malý a velký buben, činel a k tomu drnčivá basa. V textech se řeší leda kopačky od poslední holky nebo podobné nicotnosti – žádné složitosti dnešního světa, žádná hra na Umění, žádný stres. Jednoduché a odhadnutelné jako východ slunce – nic nového, přesto pokaždé impozantní a nezapomenutelné.
Stevensova muzika potěší fanouška i kritika. Příjemné písničky do auta i doma ke sklínce. Přijít na koncert a zažít to živě ale ovšem nic nepřekoná. Udělá dobře, kdo přijde.
*Jimmy Page, Jeff Beck a Eric Clapton, dodnes nepřekonané ikony rockové kytary z konce 60. let, kteří se postupně vystřídali jako kytaristé průkopnické skupiny The Yardbirds.
Vstupné: Kč 200 / studenti a ZTP 90 Kč – předprodej na pracovišti IS v 1. patře
