Putovní výstava přibližuje návštěvníkům pohnuté osudy lidických žen, poznamenané ztrátou mužů a dětí.
Putovní výstava přibližuje návštěvníkům pohnuté osudy lidických žen, poznamenané ztrátou mužů a dětí.
Po příchodu německých nacistických jednotek 10. června 1942 do Lidic byly ženy a děti shromážděny v budově místní školy, odkud byly následujícího dne odvezeny do kladenského gymnázia. Zde strávily společně tři dny. Dne 13. června 1942 byly ženy od svých dětí odloučeny a deportovány do koncentračního tábora Ravensbrück v Německu.
Po ukončení II. světové války se jich do vlasti vrátilo z 203 pouze 143. 60 lidických žen zemřelo v koncentračním táboře Ravensbrück nebo na střelnici v Kobylisích. Tři z lidických žen přišly o život na pochodu smrti na konci války. Pro přeživší matky bylo po návratu nejdůležitější nalezení jejich dětí, jak zaznělo na první lidické tryzně 10. června 1945 z úst lidické matky, paní Hroníkové. Setkání s dětmi po válce však bylo dopřáno jen několika lidickým ženám.
V září 2024 ve věku 98 let zemřela poslední lidická žena Jaroslava Skleničková, autorka knihy Jako chlapce by mě zastřelili. Tuto knihu si můžete zapůjčit z našeho fondu.
Výstavu laskavě zapůjčil Památník Lidice.
