ANTIKÓDY Václava Havla
Experimentální vizuální poezie od dramatika, disidenta a našeho prvního porevolučního prezidenta.
Výstava zapůjčená Knihovnou Václava Havla představuje jeho absurdní, společensky kritické i vizuálně inovativní texty.
Když svou strojopisnou sbírku s názvem Antikódy přinesl Václav Havel v roce 1964 do nakladatelství Mladá fronta, byl odmítnut. O dva roky později mu v témže nakladatelství v knize s názvem Protokoly vyšel z Antikódů malý výbor.
Šlo – pozdějšími slovy Josefa Hiršala – o „angažovanou artikulaci absurdity“, užívající postupy soudobé experimentální poezie, ale obohacující ji o společensko-kritický obsah. V následujícím čtvrtstoletí využíval Václav Havel tvůrčích postupů vizuální poezie k vytváření příležitostných děl, zamýšlených převážně jako osobní vzkazy či blahopřání.
Na začátku devadesátých let vyšly Antikódy poprvé samostatně a zahrnovaly jak sbírku z roku 1964, tak vizuální básně pozdější. Zatím nejúplnější vydání Havlových Antikódů přinesl první svazek jeho Spisů v roce 1999. Knihovna Václava Havla připravila k tisku druhé samostatné vydání, jež je obohaceno o několik dalších nálezů Havlových vizuálních básní a dosud knižně nepublikovaný autorův esej na toto téma.
Výstava bude volně přístupná v otevírací době knihovny.
